Zatčení a popravení

Při vytváření seznamu zatčených a popravených československých občanů na území dnešního Kyrgyzstánu jsme vycházeli z několika zdrojů - literárních, archivních a orálních.

Opírali jsme se o informace z knih Z historie československých vystěhovaleckých družstev v Sovětském svazu (1923-1939) autorů Dušana Janáka a Zdeňka Jiráska publikované v roce 2014, Interhelpo - Tragický příběh československých osadníků v Sovětském svazu z roku 2020 Jaromíra Marka a Utopie v Leninově zahradě - Československá komuna Interhelpo vydané v roce 2023 Lukáše Onderčanina.

Jaromír Marek při sestavování seznamu obětí represí z řad Interhelpa vychází ze soupisu osmnácti jmen, který uspořádalo sdružení Čechů v Kyrgyzstánu Nazdar a přehledu třinácti jmen, který v knize Internacionálna pomoc československého proletariátu národom Sovětského svazu z roku 1961 zkompletoval Pavel Pollák.

Dušan Janák a Zdeněk Jiráska přináší výčet všech členů družstva, kteří v několika transportech do dnešního Biškeku odjeli. A jejich jména s datem narození uvádí včetně rodinných příslušníků cestujících společně s nimi. Zároveň podrobněji rozpracovávají osudy jedenácti členů Interhelpa, kteří se stali oběťmi represí.

Lukáš Onderčanin poskytuje detailněji zpracované osudy hned několika perzekvovaným členům Interhelpa.

Bývalý kapitán KGB Bolot Abdrachmanov, ředitel památníku Atabejt, který přímo na místě, kde byl memoriální komplex zbudován, objevil na začátku 90. let masový hrob s ostatky sto třiceti sedmi zastřelených z období stalinských čistek. Podílel se na exhumaci jejich těl a stál za myšlenkou na místě vybudovat pamětní areál, který je jediným dosud odkrytým masovým hrobem z dob Velkého teroru.
Bolot Abdrachmanov je také autor desetidílného svazku Kniha obětí politických represí v Kyrgyzské republice (1920-1953) a z archivů NKVD pro nás získal informace o čtyřiadvaceti občanech české nebo slovenské národnosti, kteří byli ve ve 30. letech 20. století na území Kyrgyzstánu zatčeni.

V procesu sbírání dat jsme se vycházeli také z obsahu rodinných archivů a svědectví potomků členů Interhelpa jak přímo v Kyrgyzstánu, tak v České republice.

Ozvali se nám také pamětníci horských výprav pod vedením Rudolfa Marečka, kteří na základě svých vzpomínek poskytli cenné informace týkající se okolností jeho zatčení.

Fond Ministerstva zahraničních věcí - Ruská pomocná akce, Praha nacházející se v Národním archivu České republiky v Praze se stal důležitým zdrojem při dohledání fotografií perzekvovaných občanů Československa, protože žádosti o výjezdní dokumenty družstevníků byly často doplněny podobenkami.
V kombinaci s fotografiemi některých zadržených z vazby v archivech NKVD, které pro nás sehnal Bolot Abdrachmanov, jsme byli schopni dohledat podobu osmadvaceti perzekvovaných.