Heřman Vrdlovec

V dotazníku Ministerstva zahraničních věcí pro občany ČSR “hodlající se odebrati do Ruska nebo Ukrajiny” uvádí, že v Turkestánu bude pracovat v textilním průmyslu.
Byl členem Komunistické strany Československa. V Interhelpu začal pracovat jako mistr v textilní továrně. Když chtěl v roce 1930 strávit s rodinou dovolenou na Slovensku u svého otce, stranická organizace mu cestu nepovolila. Heřman Vrdlovec tedy vrátil stranickou legitimaci a z KSČS vystoupil. Na základě tohoto sporu byl zatčen a obviněn z vyzvědačství ve prospěch Československa, odsouzen k deseti letům vězení a deportován do pracovního tábora v Kemi poblíž severského Murmaňsku. Po různých intervencích byl nakonec 29. října roku 1933 z gulagu propuštěn. Další rok ale trvalo než rodina získala povolení k výjezdu do Československa a mohla se vrátit zpátky na Slovensko. Jméno Heřmana Vrdlovce se objevuje na seznamu obětí represí, který v knize Z historie československých vystěhovaleckých družstev v Sovětském svazu (1923-1939) z roku 2015 uvádí autoři Dušan Janák a Zdeněk Jirásek.