Pavel Marinec

Pavel Marinec se narodil v roce 1896 v Babiči na Podkarpatské Rusi. Do Pišpeku (dnes Biškek) na území dnešního Kyrgyzstánu odjel druhým transportem Interhelpa 12. července 1926 pod pořadovým číslem člena družstva 251.

Jméno Pavla Marince se objevuje na seznamu obětí represí, který v knize Z historie československých vystěhovaleckých družstev v Sovětském svazu (1923-1939) z roku 2015 uvádí autoři Dušan Janák a Zdeněk Jirásek. Tamtéž se také píše, že po třech měsících, které po svém příjezdu do Pišpeku prožil v družstvu, onemocněl malárií.

Když se vyléčil, rozhodl se z družstva odejít. Nedostal však vyplacenou mzdu, ani mu nebyl vrácen členský vklad 5000 Kčs. Bez prostředků se tedy vydal zpátky domů. Dostal se až do města Voločinsk na Ukrajině. Protože ale neměl sovětské výjezdní dokumenty, byl zatčen a obviněn ze špionáže. Byl převezen do vazební věznice v Charkově, kde strávil čtyři měsíce.

Po propuštění dostal rozkaz odjet do Astrachaně. Odtud se dostal do Mosky, kde chtěl požádat o povolení k výjezdu do Československa. Znovu byl ale zadržen a poslán zpátky do Astrachaně, odkud znovu odjel, tentokrát do Charkova. Tam byl znovu zatčen a dopraven do Ufy, kde nakonec dostal výjezdní razítko.

Zcela bez peněz odjel znovu do Moskvy. Dostavil se na československé zastupitelství a protože mu hrozilo další zatčení, byly mu poskytnuty peníze na cestu na Podkarpatskou Rus.