Tomáš Glozl

Do Pišpeku (dnes Biškek) na území dnešního Kyrgyzstánu odjel s prvním transportem Interhelpa s manželkou Františkou (1888), dcerami Hedvikou (1911) a Martou (1916) a syny Karlem (1920) a Jiřím (1922) pod pořadovým číslem člena družstva 94 dne 29. března 1925. V dotazníku Ministerstva zahraničních věcí pro občany ČSR “hodlající se odebrati do Ruska nebo Ukrajiny” uvádí, že bude pracovat v textilním průmyslu. Ve Frunze pracoval jako vedoucí tkalcovského oddělení.

Dne 3. Července roku 1941 byl zatčen a o rok později za antisovětskou agitaci odsouzen na pět let do tábora Gulagu v Mariinsku.

Jeho jméno se objevuje i na seznamu obětí represí, který v knize Z historie československých vystěhovaleckých družstev v Sovětském svazu (1923-1939) z roku 2015 uvádí autoři Dušan Janák a Zdeněk Jirásek. Dne 28. října roku 1958 Sovětské vyšetřovací orgány jeho případ zastavily pro nenaplnění skutkové podstaty trestného činu.