Jeho jméno se objevuje na seznamu obětí represí, který v knize Z historie československých vystěhovaleckých družstev v Sovětském svazu (1923-1939) z roku 2015 uvádí Dušan Janák a Zdeněk Jirásek. Autorům se podařilo v rámci výzkumu v Ruském státním archivu sociálně-politických dějin získat složku Cyrila Horáčka. Víme tak, že nedlouho po příjezdu do Pišpeku odjel z důvodů nevhodných klimatických podmínek do Rostova na Donu a následně do Jaroslavi, kde pracoval jako dělník. Jako člen Komunistické strany Československa měl být přijat do bolševické strany. K tomu došlo až na podzim roku 1928, ale hodnocení Filipa Švolíka z roku 1925, ve kterém Cyrila Horáčka označuje za “cizí element”, zřejmě sehrálo roli v jeho dalším osudu. V roce 1932 byl odsouzen na dva roky. Trest si odpykal a měl být vyhoštěn ze Sovětského svazu, přesto zůstal pod dohledem GPU v Archangelsku. Až díky spolupráci s československými diplomaty mu byl umožněn návrat do Československa, což mu zřejmě zachránilo život.




